Ročník 2011 je pro veřejnost otevřen od 6th January 2011 do 9th January 2011.

Hlavní atrakcí ročníku 2010 byly 3D televize, kamery a vše, co s tím souvisí. Ačkoli se nejednalo o žádné převratné technologie, nýbrž jeden z mnoha dalších pokusů o prosazení stereoskopie a podobných technik, provázelo je opravdu velké nadšení. A to samozřejmě hlavně ze strany výrobců. Letos však sám prezident veletrhu CES Garry Shapiro přiznal, že to poněkud přehnali. Pod dojmem ohromné kampaně lidé očekávali opravdu něco nového, tedy že opravdu budou moci vše sledovat ve třech rozměrech. V tom je ale zásadní problém, protože zatímco technologie samotného přenosu stereoskopického obrazu z přístroje do smyslových orgánů člověka je už poměrně zvládnutá a současný pokrok v digitálních technologiích ji umožnil dostatečně zminiaturizovat a zrychlit, chybí stále to podstatné, a sice samotný zdroj trojrozměrného obrazu.

Vjem trojrozměrného obrazu totiž vzniká až v mozku, a protože má každý trochu jiný mozek, není snadné dosáhnout stejného vnímání pro všechny. Jediným dokonalým způsobem by bylo uchovávat skutečně trojrozměrné zachycení prostoru, a to potom podle individuálního vnímání převádět do smyslových orgánů. To je ovšem v současné době stále technologicky naprosto nepředstavitelné. Technologie, která by v reálném čase dokázala zachycovat snímaný prostor v podobě skutečně trojrozměrného datového proudu je stále jenom sci-fi. A přístroj, který by tato data dokázal v reálném čase zpracovat a vytvořit z nich opět ne obraz, ale skutečnou trojrozměrnou reálnou scénu, je také stále jen sci-fi.

Svět spotřební elektroniky je zkrátka sám o sobě také jenom takové divadlo, které se snaží hledat nové a nové způsoby prezentace věcí, které samy o sobě třeba ani nic nového nepřináší. Jenom tím, že se ukazují z různých úhlů a v různých souvislostech, vzbudí občas módní vlnu, kterou se výrobci snaží využít jak to jenom jde a vytáhnout peníze z kapes zákazníků.

Z výše uvedené úvahy ale také vyplývá, že úspěch ve světě spotřební elektroniky nezáleží jen na použitých technologiích, ale do značné míry i na tom, jak ji výrobce dokáže lidem nabídnout. A zatímco platí, že pokud dojde k objevu opravdu převratné technologie, je její úspěch prakticky jistý a dokáže se prosadit, forma, jakou se prosadí, záleží hodně právě na prezentaci výrobcem. Protože je vývoj nových technologií většinou velmi náročný, největších zisků často dosahují ti, kteří nové technologie sami ani příliš nevytváří, ale hlavně se zaměřují na způsoby, jak je co nejlépe psychologicky lidem prezentovat a prodat. A na to jsou američané velcí odborníci.

Hlavním lákadlem ročníku 2011 je tak paradoxně věc, která nejenže nepřináší žádný zásadní technologický pokrok, ale navíc ještě uživatele výrazně omezuje v tom, na co byli dosud zvyklý. Pouze využívá psychologického triku, že lidé jsou zvyklí platit za obsah v telefonu, zatímco za obsah v osobním počítači už moc ne. Telefon byl totiž dříve pro člověka něčím neosobním, připojeným k velké a drahé telefonní síti, za jejíž využívání je člověk ochoten intuitivně zaplatit. Naopak osobní počítač, jak už název napovídá, vznikl proto, aby patřil člověku a člověk jej považuje za něco osobního a nevidí tedy potřebu, aby za obsah měl něco platit. To bylo ještě v posledních dvaceti letech umocněno rozvojem mezinárodní sítě Internet, která vznikla v univerzitním prostředí, kde komerce nebyla tím podstatným.

Výrobci spotřební elektroniky a datového obsahu pro ni se zaměřují tedy na všemožná zařízení, která v sobě spojují tu starou dobrou telefonní síť, která je dobrým zdrojem příjmů, a prvky osobního počítače, který je ovšem omezován tak, že jeho datový obsah je přesouván na stranu provozovatele sítě a služeb pro ni tak, aby člověk byl ochoten intuitivně platit, protože to nechápe jako svou osobní věc, ale jako něco, co má někde pronajato. Proto tu jsou všechny ty "úžasné" tablety, smartphony, pady či jak tomu výrobci říkají.

Kromě výše uvedeného vnímání datového obsahu jako neosobního objevili výrobci další zlatou žílu. Tím, že si u nich uživatelé veškerý svůj obsah uloží, získají provozovatelé ohromný zdroj informací o svých zákaznících, což ve spojení se sledováním jejich zvyklostí dělá úžasný nástroj pro marketingové aktivity všeho druhu.