Volby probíhají ve dvou dnech, den 15. Oktober 2010 a den 16. Oktober 2010. První den jsou volební místnosti otevřeny od 14 do 22 hodin, druhý den od 8 do 14 hodin. V některých okrscích probíhají současně volby do senátu.

Volby také vyvolávají časté diskuze o samotném volebním systému. V mnoha regionech je problém v tom, že rozdělení do volebních okrsků podle zákona stanovuje zastupitelstvo, které má však zájem na svých co nejlepších volebních výsledcích i v dalším období, takže si území rozděluje hlavně podle svého prospěchu.

Česká republika se sama hlásí k tzv. zastupitelské demokracii. Na rozdíl od skutečně demokratických zemí, jako je například Švýcarsko, kde jsou lidé neustále součástí rozhodovacího procesu o dalším směřování země pomocí různých prvků přímé demokracie, zejména referend, v České republice mají lidé pouze možnost jednou za určité období několika let vybrat si z určitých kandidátů na jejich zastupitele v mocenském rozhodovacím procesu.

To je samozřejmě zdrojem neustálých problémů, neboť lze těžko nalézt byť jediného voliče, který by zcela a ve všem souhlasil s někým jiným, kdo ho má zastupovat. Navíc v době rozvinutých médií a na ně napojených společností zabývajících se výzkumem a ovlivňováním veřejného mínění, lze voliče v onom kritickém období okolo voleb snadno zmást tak, že volí úplně někoho jiného, než s kým se alespoň částečně ztotožňuje. To je opět v rozporu s principy skutečně demokratického systému, jako je například ve Švýcarsku, kde je naopak povinností stran, které chtějí něco veřejného prosadit, důkladně a úplně informovat každého jednotlivého voliče o svých záměrech tak, aby je pochopil. A i když ho přesvědčí, aby je volil, mohou být kdykoli později odvoláni, pokud neplní to, co slíbili.

To je v podmínkách České republiky zatím naprostá fikce, jak ostatně dokazuje i současná vládní koalice tvořená stranami ODS, VV a TOP09, které o sobě prohlašují, že jsou pravicové. Možná svým programem plným lží, kterým se snaží pravidelně před volbami nalákat co nejvíce voličů v důkladné mediální masáži. Ovšem jejich skutečná politika většinou přímo odporuje předvolebním slibům, jak se ukazuje i v tomto období. Místo slibovaného snižování a omezování daní tu máme zvyšování daní a zavádění dalších. Místo boje s korupcí omezování financování policie v základních potřebách, a tak její praktické oslabování vlivem odchodů lidí za lepším uplatněním.

Jediným správným směrem, který by omezil současné praktiky politiků, je zavádění prvků přímé demokracie. To ale vyžaduje aktivitu lidí, neboť v přímé demokracii jsou právě lidé tím nosným zdrojem pokroku, změn a rozvoje a volení zástupci jsou pouze jejich služebníci, úředníci dohlížející na formální správnost, kteří však mohou být kdykoli odvoláni, pokud se ukáže, že neplní to, proč byli zvoleni. Lid České republiky byl však po mnoho staletí v podřízené roli a zvykl si poslouchat vrchnost, knížata a jiné pochybné existence, které o sobě prohlašovaly, že jsou více než ostatní. Současná zastupitelská demokracie je tak jen takovou modernizací vrchnostenského systému, aby si lid myslel, že může rozhodovat a přitom rozhodování zůstalo v rukou těch pochybných existencí.

Proto je potřeba volit uváženě, svou účastí ve volbách ukázat, že Češi jsou přes staletí útrap stále silný národ, kterému osud země není lhostejný a který je schopný se vymanit z cizího vlivu a začít konečně rozhodovat sám o sobě.

O zavádění přímé demokracie už i v České republice usilují různé skupiny. Ovšem například v podání strany Věci veřejné se jedná spíše o blamáž k nalákání voličů, kteří fakticky žádnou moc nemají. Nejdéle působícím aktivním politikem hlásícím se k přímé demokracii je bezpochyby Petr Cibulka. Je to skutečný politik, který nedbá v boji za obecné svobody svého prospěchu, v dobách komunizmu byl mnohokrát uvězněn z politických důvodů v nejtěžších pracovních táborech sloužících k fyzické likvidaci oponentů režimu. To samo o sobě dokládá pevnost jeho charakteru a odhodlanost v boji za skutečnou demokracii. Objevují se však stále další lidé, kteří konečně začínají přicházet na pravou podstatu demokracie. To dokazuje i neustále rostoucí volební výsledek strany Volte Pravý Blok Petra Cibulky, ale i dalších stran stavících na první místo možnost člověka rozhodovat o sobě samém, obecné blaho a všeobecný rozvoj.