Uvedení letadla je opožděno už asi o tři roky a oproti předpokládaným nákladům na vývoj ve výši asi 5 miliard USD došlo k odhadovanému prodražení o 12 až 18 miliard USD, takže celkové náklady na vývoj letadla se už pohybují okolo 20 miliard USD. Přitom se neustále objevují další a další závažné technické problémy způsobené tím, že model 787 Dreamliner má být prvním komerčním letounem vyrobeným z uhlíkových kompozitů a nikoli z hliníkových slitin, jako ostatní současná komerční letadla.

Výčet závad je opravdu dlouhý a týká se mnoha důležitých komponent. Takové závady jsou o to vážnější, že je už několik letadel rozpracovaných a řešení se nachází až během kompletace, kdy už by měl být vývoj dávno dokončen.

Z mnoha závad lze zmínit například selhávající klimatizační jednotky, nekvalitně vyrobené ocasní plochy, lámající se lopatky kompresorů v motorech Rolls-Royce způsobující výbuch a požár, závady v elektroinstalaci způsobující požár uvnitř letadla, vysokou vlhkost v interiéru způsobující místy až déšť kapek, nekvalitně vyrobené palivové nádrže, apod. To vše vyvolává otázky ohledně spolehlivosti letadla a zástupce regulačního úřadu FAA pro bezpečnost John Hickey dokonce upozornil, že takové letadlo nemůže být schváleno pro dálkové lety, které mají být podle firmy Boeing hlavním účelem tohoto letounu.

Zaměstnanci mohou o problémech mluvit pouze anonymně, protože smlouva jim zakazuje je veřejně rozebírat. Jeden z propuštěných zaměstnanců ale například vyjadřuje rozsáhlé pochybnosti vůbec o samotné konstrukci letadla. Domnívá se, že kompozitní materiály mají malou odolnost při nárazu a výrobce provádí nedostatečné testování. Při případném požáru se také mohou uvolňovat jedovaté zplodiny. Také odolnost proti úderu bleskem je předmětem dohadů. Zatímco celokovová letadla jsou díky své vodivosti vevnitř dokonale chráněna, 787 Dreamliner má k tomuto účelu do své konstrukce pouze vetkanou kovovou mřížku, která je ale podle onoho zaměstnance příliš slabá a také málo odolná proti poškození kroupami.

Podrobný rozbor situace lze nalézt v článcích novin The Seattle Times.