Následující informace pochází z článku, viz. odkaz dole, popisujícího život dělníka v továrně největšího výrobce elektroniky na světě, firmy Foxconn, v čínské oblasti Shenzhen, kde své výrobky produkují firmy jako Amazon, Apple, Cisco, Dell, HP, Nintendo, Sony, apod.

Dělníci - otroci jsou obvykle mladí lidé ve věku okolo dvaceti let, plus mínus několik let. V oblasti Shenzhen jich takto pracuje asi 300 tisíc v rámci jednoho závodu. Věk je dán tím, že firmy si vybírají pouze mladé lidi z důvodu výkonnosti a extrémního pracovního nasazení a delší dobu tam také nikdo nevydrží, roční fluktuace je okolo 40 procent.

Otroci pochází z chudých venkovských oblastí Číny. V Číně totiž není povolen volný pohyb osob, takže pokud se chtějí dostat z chudoby, nemají z politických důvodů jinou možnost, než podlehnout lákavým slibům náborových agentů velkých firem, kteří jim slibují vidinu možnosti vydělat si peníze. Zájemce musí ale jednak agentovi zaplatit a jednak mu musí odvádět měsíčně ještě poplatek ve výši asi desetiny platu.

Tito mladí lidé mnohdy ani nemají základní vzdělání, ne proto že by nebyli chytří, ale jsou záměrně politicky udržováni v chudých poměrech, ze kterých nemají možnost vymanit se, i kdyby chtěli.

Měsíční plat pracovníka na výrobní lince se pohybuje okolo 1000 jüanů, což je asi 150 USD. Z tohoto směšného platu musí jednak odvádět poplatek pro náborového agenta, jednak mnoho dalších povinných poplatků a často i přehnaných pokut. Bydlí se přímo v areálu továrny a na nic jiného než práci ani čas není, protože obvyklá pracovní doba je 18 hodin denně s jedním volným dnem v měsíci. Většina otroků sem také přichází proto, aby pomohli své rodině na venkově, zbylé peníze tedy posílají jim. Pokud si za měsíc dřiny vůbec něco vydělají.

První měsíc se pracuje zadarmo, protože výdělek slouží jako záloha na pracovní uniformu a další pomůcky. Uniformu si musí nechat otrok prát v tovární prádelně, kdyby chtěl za praní ušetřit, dostal by pokutu 500 jüanů, tedy polovinu platu.

Bydlí se v malých pokojích, kde se tísní okolo 12 osob, které se vzájemně ani neznají a často se ani nedomluví, protože čínština má mnoho dialektů a otroci jsou nabíráni z různých oblastí. Je to i záměrem vedení továrny, jako prevence případných nepokojů či vzpoury.

Továrny se také chlubí tím, že otroci mají k dispozici vše, co potřebují. Praxe je taková, že všechno zboží musí kupovat v továrním obchodě, pokud se najde něco, co pochází odjinud, musí se to vyhodit. V rámci továren by prý měly být bazény, hřiště, tělocvičny, apod. Většina otroků o něčem takovém nikdy neslyšela, a pokud by to tam opravdu bylo, bylo by to jen pro vedení. A i kdyby jim vedení dovolilo tam jít, stejně by na to neměli čas, protože se snaží to zoufalé málo volného času využít ke spánku, jak se dá. Mnozí vynechávají i snídani, aby mohli spát o chvíli déle.

Za jakýkoli prohřešek totiž následují přímo likvidační pokuty. Za pozdní příchod je pokuta 100 jüanů za minutu. Odmítnutí přesčasu znamená vyřazení z práce na měsíc, nebo nutnost zaplatit znovu poplatek za přijetí do práce. To se týká i nemoci, otrok zkrátka nesmí být nemocný. Při práci se nesmí ani mluvit, je za to pokuta 100 jüanů. Mnoho otroků tak musí na konci měsíce ještě doplácet, místo toho, aby něco dostali.

Vzhledem k těmto tvrdým podmínkám je běžné sexuální obtěžování, zejména ze strany nadřízených, kteří za dobré vztahy slibují přilepšení a za odmítnutí přitížení.

Po sérii sebevražd byla firma Foxconn donucena tlakem veřejnosti zvýšit platy, které by měly být v oblasti Shenzhen od konce roku 2010 již 2000 jüanů. Přitvrdila však i veškerá opatření a zastrašování, na budovách přibyly ochranné sítě proti sebevrahům, otroci byli rozděleni do skupin po 50 lidech, ve kterých se mají navzájem sledovat a kdo nahlásí podezřelé chování jiného, je motivován odměnou. Otázkou tedy je, jestli se nepřidaly i další pokuty pro nahlášené otroky s podezřelým chováním a jaký je tedy jejich skutečný plat po odečtení všech pokut.