Pùvod názvu
Práce na technologii Bluetooth byla zahájena firmou Ericsson Mobile Communication v roce
1994. Motivací ke vzniku bylo vytvoøit jednotný bezdrátový standard, který by nahradil
všechny kabely propojující rùzná poèítaèová zaøízení a periférie. Firma Ericsson
sídlí ve Švédsku a k této zemi se váže i název technologie. Historie názvu
sahá až do desátého století našeho letopoètu, kdy jižní èásti Švédska vládnul
viking a dánský král Harald Bluetooth, který mìl na seveøana nezvykle tmavou ple.
Jméno Bluetooth vzniklo anglikanizací dánského
slova blå, které znamená tmavý, ale také modrý a slova tand,
které znamená muž, ale i zub. Bluetooth i Blåtand zní pøi vyslovení velmi podobnì.
|
Tak asi vypadal Harald Bluetooth (Blåtand) |
Foto: Ericsson |
Harald byl velmi schopným panovníkem, pøinesl køesanství do Dánska, Norska a èásti Švédska
a sjednotil tyto zemì do jednoho království. Mìl prý vynikající diplomatické schopnosti, dokázal
usmiøovat lidi a navazovat mezi nimi komunikaci. V jižním Švédsku se nachází mìsto Lund, ve
kterém technologie Bluetooth vznikla.
| |
Výzkumné støedisko firmy Ericsson ve mìstì Lund ve Švédsku |
Místo vzniku technologie Bluetooth |
Foto: Ericsson |
Na poèest svých rodièù vztyèil Harald v dánském mìstì Jelling
runový kámen. Samotnému Haraldovi je vìnován jiný runový kámen, který je podstatnì novìjší (1999)
a nachází se pøed sídlem Ericsson Mobile Communication ve mìstì Lund ve Švédsku.
Bluetooth toho dokázal opravdu hodnì. Podívejme se tedy na technologii, která
se odvážila pøevzít jeho jméno.
|
Runový kámen vztyèený na poèest Haralda Bluetooth |
Foto: Ericsson |
Proè nová technologie
Technologie Bluetooth vznikla hlavnì z potøeby existence otevøeného standardu
pro bezdrátovou komunikaci na krátké vzdálenosti,
o nìmž jsou všechny informace veøejnì dostupné. Takový standard v dobì vzniku
Bluetooth chybìl. Existovalo už IrDA, které má oproti rádiovému pøenosu mnoho nevýhod
(malý dosah, neprochází pøes neprùhledné materiály, pouze dva souèasnì komunikující úèastníci).
Požadavkem samozøejmì byl i snadný bezlicenèní provoz, a proto za základ bylo
vzato IEEE 802.11 a volné frekvenèní pásmo 2,4 GHz.
V tomto pásmu pracuje napøíklad
AirPort používaný v poèítaèích Apple Macintosh, ale nejedná se o otevøený standard.
Dále zde existuje standard Wireless LAN, který je ovšem urèen pro budování skuteèných
sítí schopných pøenášet velká množství dat. Pro levná mobilní zaøízení se nehodí.
Ovšem je tu i technologie Wi-Fi (IEEE 802.11b) pro pøipojení mobilních zaøízení k sítím LAN,
která sice nenabízí tolik možností pro mobilní telefonii,
ale je relativnì levná a rychlá. Existence této technologie je zøejmì jedním z dùvodù,
proè se Bluetooth zatím nerozšíøilo tak, jak pøedpokládali jeho tvùrci. Napøíklad
ve Windows XP není podpora pro Bluetooth pøímo vestavìna, zatímco pro Wi-Fi ano.
Nevýhodou Wi-Fi ale je, že neumožòuje pøímé propojení dvou mobilních zaøízení. To
dokáže jen mnohem složitìjší Bluetooth.
Hlavními požadavky na novou technologii byla možnost globálního použití po celém
svìtì (bezlicenèní rádiové pásmo), pøenos dat i hlasu, možnost komunikace
mezi dvìma mobilními pøístroji bez nutnosti existence pøístupového bodu èi serveru,
velká odolnost proti rušení (protože v bezlicenèním rádiovém pásmu mùže být
velký cizí provoz), velmi malé rozmìry,
co nejnižší spotøeba elektrické energie,
otevøený standard dostupný všem a co nejnižší cena.
Bluetooth SIG
Pro zajištìní co nejširší podpory nového standardu byla v roce 1998 zøízena
asociace Bluetooth SIG (Special Interest Group), která sdružuje
zakládající firmy Ericsson, IBM, Intel, Microsoft, Motorola,
Nokia, Toshiba, 3Com, Agere Systems a mnoho dalších. Jejím hlavním
cílem je udržet otevøenost, aby se z nìj nestal vlastní standard
urèité firmy. Tato asociaciace vydala první oficiální specifikaci
technologie Bluetooth v èervenci 1999. Mezi zahájením práce
a vznikem první použitelné technologie tedy uplynula pomìrnì dlouhá doba.
|