Retro styl vládne poslední době. Z hlediska zákazníků je za tím pravděpodobně nostalgie po starých romantických automobilových časech minulého století, z hlediska výrobců zase šance, jak techniku, doplněnou zajímavým stylem, prodat dráže, než za kolik by ji bylo možné prodat v konvenčním kabátě.
V případě Fiatu 500 je nutno uznat, že výrobce s předražováním nezašel tak daleko a tento vůz zůstal alespoň trochu tím, čím byl původně. Relativně levným autem zaměřeným na široké publikum. Samozřejmě je o něco dražší než technicky srovnatelná konkurence a platí se tu především za retro a styl. Nevydal se ale cestou nového Mini nebo New Beetle, které si za retro nechají pořádně zaplatit, i když je nutné uznat, že přináší techniku z vyšších tříd a malý kabát je pouze otázkou designu. V případě Mini jde o snahu vytvořit nové kultovní, ale luxusní minivozítko, které opouští původní záměr Mini, tedy být malým a tedy levným autíčkem pro široké masy, které si větší auto dovolit nemohou. Nové Mini je spíše luxusním společníkem a módním doplňkem do rušného provozu velkoměsta. Totéž se týká New Beetle, u kterého navíc chybí koncept pokračování do budoucnosti.
Dojmy
Jaké dojmy si člověk odnáší ze setkání s tímto vozítkem? Slovy se to těžko popisuje a je to dáno právě oním spojením jakoby designu levného auta s moderní technikou. Přestože má tento vůz například pětihvězdičkové ohodnocení z nárazových testů EuroNCAP, tedy nejvyšší možné, působí skoro až plastově a lacině, ale v dobrém smyslu. Designéři si s ním opravdu vyhráli, a tak třeba ovladače automatické klimatizace oblékli do jakoby levného plastu předpotopního rádia ze 60. let minulého století. To stejné platí i na digitální kombinovaný rychloměr s palubním počítačem, oděný do "budíku" historické hodnoty. Ale jak už bylo napsáno, zachovává si i levnost a jednoduchost. To je vidět například na fotografii zadní nápravy, která opravdu nepochází od Ferrari, ale je ta nejobyčejnější možná.
Dostat se na oficiálních stránkách výrobce k technickým parametrům vozu je trochu komplikované. Všude na vás číhá tuhle videokonfigurátor, támhle drink nebo těhotná maminka. Fiat nám zkrátka asi chce říct, na techniku se vykašlete, na to co to je to stačí, tady máte tu pětistovku, po které všichni toužíte a užijte si ji. Takže jsme se raději rozhodli poohlédnout po jiných stránkách, které nabízí i technické informace. Na výstavišti byl model s nejsilnějším v současnosti dodávaným motorem 1.4 16V 74 kW / 100 koní.
Technika
Technické parametry jsme čerpali z oblíbené databáze carfolio.com, viz. odkaz dole, kde lze nalézt specifikace snad všech kdy prodávaných automobilů. Pokud se ke specifikacím podařilo někomu dostat přes oficiální stránky, napište prosím do diskuze, ať se zorientujeme nejen my, ale především ostatní čtenáři.
Takže ve stručnosti. Rozvor 2300 mm, délka 3546 mm, šířka 1627 mm, výška 1488 mm. S uvedeným motorem 1.4 16V 74 kW má pohotovostní hmotnost (tedy s plnou nádrží, ale bez osob a zavazadel) 930 kg. Pro získání tzv. provozní hmotnosti je nutné připočítat normovanou hmotnost 75 kg (68 kg řidič, 7 kg zavazadla), takže prakticky se hmotnost vozidla pohybuje kolem tuny. A to není na tak malé vozítko málo, takže uvedený motor je pro živější jízdu prakticky nutností vzhledem ke spíše laxnímu projevu zážehových motorů Fiat. Protože papírové hodnoty sice slibují kolem sto koní na tunu, praktické zážitky se zážehovými motory Fiat však nebývají tak atraktivní. Vnější průměr zatáčení je 9,2 m, což už slibuje solidní manévrovatelnost.
Fotogalerie
Odkazy
|