Závody A1GP se snaží být alternativou F1 a nabídnout jiný pohled na závodění. Chtějí dát závodníkům rovné šance na stejných strojích a o vítězi by tak mělo rozhodovat pouze umění řidiče a týmu při volbě strategie. Obecně o ekologii u závodů tohoto typu nelze asi příliš mluvit, vzhledem k rozsáhlým logistickým přesunům po celém světě, velké spotřebě závodních monopostů a tudíž produkci emisí a vůbec propagaci spíše konzumního způsobu života. Nicméně A1GP se snaží být ekologické tím, že jako palivo používá směs etanolu a benzínu. O biopalivech se vedou rozsáhlé spory, nicméně v případě závodních aut lze připustit, že mají smysl, protože použité palivo nezpůsobí vzhledem k jeho velké spotřebě zbytečně velké lokální znečištění, což jistě ocení diváci na svém zdraví.

Louis Palmer se o A1GP dle vlastních slov dozvěděl náhodou, otázkou samozřejmě je, jak to bylo ve skutečnosti. Zastavil se v termální elektrárně, která díky využití přirozeného tepla Země dodává 5% spotřeby elektrické energie Nového Zélandu. Kousek odtamtud se ovšem nachází i závodní okruh. Bylo mu umožněno se po něm projet, ovšem pouze maximální rychlostí 50 km/h, protože na něm probíhaly přípravy na závod. Dokonce dostal nabídku projet čestné kolo před návštěvníky těsně před zahájením závodu.